Velký reproduktor
Jak funguje reproduktor? Za skvělým zvukem stojí složitý mechanismus
 
Věrnost reprodukce hudby nebo zvukové stopy filmů je pro dokonalý zážitek nezbytná. Autor díla se může snažit sebevíc, ale bez kvalitního přednesu zvuku bude dojem vždy podstatně ochuzen. A to platí jak při domácím použití, u ozvučení interiéru auta, ve studiu nebo při konání živého vystoupení.
 
Správné šíření zvuku v prostoru je samostatným oborem a do značné míry i vědeckou disciplínou. Podle mnoha poznatků je ale jasné, jaké základní parametry musí kvalitní reproduktor splňovat.
 
Měnič, cívka, membrána
 
První reproduktor v podobě, která je známá dodnes, byl vyroben už na konci 19. století. Jde o technické zařízení měnící – odtud odborné označení měnič – elektrický signál na mechanickou zvukovou vlnu. To je definice platící obecně pro všechny existující varianty, kterých je ale jinak nespočitatelné množství jak z hlediska konstrukce a využití, tak i designu.
 
Dvě nejpodstatnější součásti běžného elektrodynamického reproduktoru jsou cívka a membrána.
• Cívka je součástí elektrického obvodu, díky čemuž vytváří magnetické pole. To následně rozkmitá membránu.
• Membrána úměrně svému pohybu přenáší vibrace vzduchu ve svém okolí. Zvuk se pak šíří jako složené tlakové vlny.
 
Materiály vhodné pro výrobu reproduktorů
 
Pro výrobu membrány se nejčastěji používá jemný papír, běžný je i polypropylen, kevlar nebo pryskyřicí pojená uhlíková vlákna. Materiál musí být především co nejpevnější a zároveň také lehký, aby byl reproduktor schopen přenášet zvuk bez výrazného zkreslení.
Podstatné také je, jakým způsobem a z jakého materiálu jsou zhotoveny tzv. závěsy. Místa, kde je membrána spojena s nosným košem reproduktoru, musí zajistit její naprostou volnost pohybu. A to i při těch nejjemnějších pokynech cívky k vibraci. Jen tak je možné si užít opravdu detailní vykreslení zvuku činelů bicích souprav jazzového tria nebo prvních houslí symfonického orchestru.
 
Frekvenční rozsah předurčuje použití každého reproduktoru
 
Výsledný zvuk je dán kombinací všech uvedených parametrů společně s tvarem a rozměry ozvučnice (tedy skříně, do které je měnič nakonec umístěn). Každý reproduktor potom spadá do některé z kategorií dle frekvenčního rozsahu.
 
Výškový je určen pro přenos signálu o nejvyšších slyšitelných frekvencích. Středový nebo také středobasový zajišťuje pásmo obvykle nejlépe pokrývající přenos lidské řeči a obecně středních tónů. A hlubokotónový, jinak také basový, pak zprostředkuje nižší pásma zvuku a basy.
 
Zvláštní kategorií jsou koaxiální reproduktory používané obvykle v oblasti ozvučení automobilů. Ty v jednom těle kombinují například basový a výškový reproduktor, čímž uspoří místo a zajistí komplexnější přednes hudby na malém prostoru.
 
Reproduktor do každé rodiny
 
Aniž si to většina lidí uvědomuje, je každodenně obklopena reproduktory stejně jako jimi šířenými zvuky. V dopravních prostředcích, na ulicích, v obchodech i v domácnosti. Příjemný a věrný přednes je pak důležitý pro dobrou orientaci a ve výsledku i pro duševní pohodu. A na té by se nemělo šetřit.

Kvalitní reproduktory nemusí být ani největší